Opustil nás Jiří Kratochvíl

Sdílet

Novinky | pondělí 31.12.2012

Ať už naleštěný Panhard Levassor Faeton z roku 1912 nebo ze stodoly z pod slámy vysvobozený stroj B.S.A. nám předváděl na Ecce Homo Historic velmi známý a oblíbený jezdec, bez kterého jsme si neuměli představit žádný ročník těchto veteránských závodů.

Pan Kratochvíl bavil všechny zúčastněné diváky na náměstí při výstavě, na startu i na trati. Rok co rok vítězil v diváckých anketách v kategorii Nejhezčí vůz a ovládal spolu se svou chotí i kategorii Elegance za překrásné kostýmy, které doplňovaly krásu každého historického skvostu, který k nám do Šternberka přivezl. A nejen do Šternberka, Jirka Kratochvíl se účastnil většiny přehlídek a setkání historických veteránů; jeho osobnost a humor tedy znali prakticky po celé republice a na všech akcích tohoto typu budil zaslouženou pozornost.
 

Kratochvil 1

Jiří Kratochvíl byl z Přerova a sbíráním a restaurováním starých motocyklů a aut si plnil klukovské sny.
Opustil nás ve středu 12. prosince ve věku 65 let kamarád s velkým veteránským srdcem, kterého si pamatujeme jako majestátně působícího majitele nádherných strojů s nakrouceným knírem, v cylindru a prvorepublikovém smokingu. Jiří Kratochvíl byl členem Oldtimer Clubu Helfštýn.

Kratochvil 2

 
Jiří Kratochvíl o svém unikátním voze z roku 1912 Panhard Levassor Featon: „Když se začal vyrábět legendární „nepotopitelný" parník Titanic, vyjela z francouzské automobilky luxusní vozidla značky Panhard & Levassor. Narozdíl od Titanicu ale tento historický vůz přežil až do dneška,“ řekl s pýchou v hlase Jiří Kratochvíl, majitel jednoho z unikátních historických vozidel. Panhard Levassor je nejlepším zahraničním veteránem.

Kratochvil 3

 
"Tento francouzský automobil jsem si dovezl z Paříže. Objevili jej v jedné stodole a chtěli nechat sešrotovat.  Získání auta ovšem bylo pouze začátkem čtrnáctileté práce a vylaďování vozidla schopného jet až osmdesátikilometrovou rychlostí.“  Pocit, když se konečně dalo klikou natáčené vozidlo do pohybu, jeho majitel ani nedokázal popsat. "Neuvěřitelný zážitek. V takovou chvíli aby snad u mě byl radši přítomný lékař internista. Pro jistotu. Kdyby to se mnou švihlo, aby mě ještě stihl zachránit.“ Nic z povznášejícího pocitu mu neubírá ani fakt, že sto let starý kus si na sto kilometrů vezme dvacet litrů benzínu. "Dřív se na spotřebu tolik nehledělo, takže ten drobeček by snad v létě žral i trávu u silnice," komentoval s nadsázkou Kratochvíl.

Kratochvil 4

 
Pokaždé, když si sběratel přivezl domů další vrak starého automobilu, měl jednu jistotu: pár následujících nocí bude mít hezké motoristické sny. "Poté, co získám auto, které někteří můžou považovat za odepsané, jen přimhouřím oči a už vidím, jak krásně bude jednou vypadat. V noci se mi o tom třikrát po sobě zdá. Čtvrtý den už si radši vezmu prášek na spaní, ale hned po probuzení mi to nedá, a zase přemýšlím nad tou proměnou," popisoval svou sběratelskou vášeň Kratochvíl.
Do starých aut a motorek se zamiloval před pětatřiceti lety právě ve Šternberku. "Zrovna tu probíhal sraz veteránů a já náhodou projížděl městem. Jak jsem ucítil vůni výfukových plynů starých aut, už jsem byl lapený," prozradil nám ve Šternberku Kratochvíl.
Jeho prvním úlovkem byla motorka BSA z roku 1924 se saidkárou. "Někdo mi o ní řekl, a já se nedal odbýt, dokud jsem ji od původního vlastníka nezískal," vzpomínal Kratochvíl.

Kratochvil 5

 
Postupně nashromáždil několik motocyklů, ke kterým přibývaly také automobily. Poslední vůz si sběratel přivezl z Nového Zélandu. Fiata z roku 1910 objevil, ostatně jako většinu svých historických vozidel, náhodou přes svého známého.


"Chtěl jsem s ním mít premiéru ve Šternberku, ale ještě je na něm potřeba přes zimu leccos doladit. U veteránů se nedá nic uspěchat," popisoval Kratochvíl, dokončení Fiata už ale bohužel nestihnul.


O hodnotě své sbírky mluvil nerad. "Víte, nejčastější otázky které dostávám, zní: Jakou ta auta mají cenu? Na jaké adrese je parkuji? A kdy odjíždím na dovolenou?," usmíval se Kratochvíl.


Bývalého vojáka z povolání, který se podílel na cvičení a přezkušování jízdních dovedností branců, motorismus bavil od malička. "Táta měl starý Mercedes 170 z roku 1937, s nímž normálně jezdil. Strašně se mi to líbilo," vzpomínal.


Přesto k moderním autům tak láskyplný vztah jako k jejich předchůdcům nezískal. Veteránista měl rád mimo jiné chvíle, kdy si oblékl montérky a podle získaných podkladů znova vlastníma rukama vracel půvab starému vozu.


"Od května do října bývám skoro každý víkend někde na akci či závodech. Když je ale čas, hlavně v zimě, spravuji, co se přes léto pokazilo, ulomilo nebo ztratilo," uzavřel muž, který vždy doufal, že existuje veteránské nebe, ve kterém si jednou bude moci s ostatními příznivci historických vozidel zařídit veteránský klub.

Kratochvil 6

 
Milena Schärferová, tisková mluvčí AMK Ecce Homo

Zdroj: www.eccehomo.cz; http://olomouc.idnes.cz; Olomoucký deník
Foto: Antonín Malý, David Sedlák DS Foto

Maverick Rescue Euro Cup
Ecce Homo Historic 2017
Mistrovství České Republiky
Sternberske Slavnosti 2017
FIA
Olomoucký kraj
Sternberk
ECCE HOMO PARK
UAMK
TV Morava
CarTec Olomouc
pivovar Litovel
OLTV.CZ
ZZIP.CZ
facebook skupina ecce homo šternberk