Vánoční rozhovor s tím nejpovolanějším

Za pár dní se rozloučíme se starým rokem.. jaký byl pro ředitele? Byl něčím výjimečný? 

Výjimečný? Snad ani ne, ale nemohu říci, že by byl stejný jako ty ostatní. V každém roce se vždy najde něco nového, jiného.

Ale určitě musím jednu výjimečnost zmínit. Tento rok mi přinesl druhého vnuka, který snad jednou také přiloží ruku k dílu EH, i přesto, že je z vodácké rodiny.

Byl také výjimečný počtem startujících na ME EH. Pokud to tak půjde dál, budeme muset trénovat už v pátek. A to množství startujících ve mně vyvolává “hrůzu“, jestli to stihneme odjet, ale na druhé straně to hřeje u srdce, že je o náš závod zájem. Svědčí to o tom, že tým pracuje dobře. Nejsme dokonalí, nejsme profesionálové, ale myslím, že se vedle profíků klidně můžeme postavit.

Závodům se věnuješ mnoho roků, ve funkci ředitele jsi jedenáct let.. je něco, na co se každý rok těšíš a nikdy tě to neomrzí? 

Stále mi to připadá, že jsem se okolo závodů začal pohybovat nedávno. Nyní mi prochází rukama materiály závodů a někdy se až hrozím, jak už to bylo dávno. Ale při pohledu na staré fotografie se mi všechno vybavuje jako by to bylo včera.

Každý rok se těším na večer po závodech, že si konečně lehnu k televizi a nemusím přemýšlet, jestli jsme na něco nezapomněli. I když vše není u konce, protože nás čeká likvidace všeho po závodech, ale to už je práce bez nervů.

Také se těším na setkání s přáteli, které třeba celý rok nevidím, a jen si píšeme.

Jak budeš trávit letošní Vánoce? Jsi dvojnásobný dědeček, budeš určitě s vnoučaty.. je to tak?

Vánoce budou opravdu s vnoučaty. Mám sice výhodu, že oba kluci bydlí ve Šternberku, takže je vidím stále, ale snad bude o vánočním čase trošku víc volna a třeba někam pojedeme.

I když na druhé straně se těším, že jsou dva týdny volna a já mám před sebou spoustu práce. Všichni už určitě četli, že jsme se dali do budování expozice EH, tak dávám dohromady archiv a materiály.

A co příchod nového roku? Budeš na Silvestra sedět doma u televize v klídečku nebo půjdeš do ulic :-) ?

Pokud se člověk dostane do pozice dědečka, pak už těch Silvestrů v ulicích moc nebude. Naštěstí máme ještě pradědečka, tak se snad dostaneme o půlnoci na chvíli na náměstí.

A co předsevzetí? Dáváš si nějaká?

Ne, nedávám. Člověk, pokud chce něčeho dosáhnout, tak nepotřebuje předsevzetí. Je to vše o vůli. A pak se vymlouvat, že jsem něco nesplnil pro to nebo pro ono, to bych nechtěl.

Navíc na žádná předsevzetí nemám čas, práce mám stále spoustu a zatím za sebe nemám náhradu. Ale myslím si, že už je čas se po nějaké poohlížet.

Co Tě čeká v roce 2015? Změny, novinky, události?

Bude to velmi náročný rok. V soukromí snad žádné velké změny, nemám důvod něco měnit, ale v přípravě našich sportovních podniků to bude jiné.

Ecce Homo slaví v příštím roce dvě významná výročí. S tím je spojeno mnohem víc práce než připravit závody klasickým způsobem. Jak se připravuješ na tyto oslavy?

Máme před sebou 110 let EH a 35 let ME. To vše by asi bylo na přípravu stejné, jako ostatní léta. Ale chtěli bychom trošku zpestřit tento ročník.

Pokud vše půjde dobře, měla by být vybudovaná stálá expozice Ecce Homo v prostorách bývalého augustiniánského kláštera, kterou budujeme vlastními silami. Nechceme nechat vše jen náhodám, tak jsme na pomoc přizvali odborníky architekty.

Pokud se mezi našimi příznivci najde něco, co by chtěli do expozice věnovat a souvisí to se závody, budeme jen rádi.

Rád bych pozval na závody jezdce z minulosti: Helga Heinrich, Alvin Mag, Petra Wolpert a samozřejmě všechny aktivní jezdce.

Také pár hostů ze zahraničí, kteří se zasloužili o budování EH v minulosti. Mimo náš obvyklý roční program klubu připravujeme 18. února besedu s novinářem, sportovním moderátorem, fotografem a hlavně velmi příjemným člověkem Martinem Strakou, besedu o jeho práci a také o Dakaru, kterého se v lednu účastní jako novinář.

Oslavy by pak měly vyvrcholit programem v centru města v září při závodech historiků. Tečkou za výročním rokem bude společenský večer, jak doufám, v nově zrekonstruovaném sále Městského klubu. 

Před pár dny jsi oslavil narozeniny. Co pěkného jsi dostal?

Nejkrásnější dar bylo přání mého vnuka. To se opravdu člověk hodně nasměje, co se může všechno zrodit v dětské hlavičce. Takové přání nemohou překonat žádné hmotné dary. 

Co bys popřál všem příznivcům AMK Ecce Homo?

Chtěl bych popřát všem našim příznivcům do roku 2015 hodně životní pohody a hlavně hodně zdraví. Vím, že je to taková otřepaná fráze, ale s přibývajícím věkem všichni pochopí, že jsou to přání upřímná a potřebná. Přál bych všem, aby se jim naše závody líbily a přinesly jim zábavu a potěšení. Na druhé straně bych přál sobě, aby nám tito samí lidé fandili a pomáhali a pokud jsou i tací, kteří motorismus nemusí, aby to těch pár dnů v roce vydrželi.

Přeji všem klidné a pohodové Vánoce. 

Děkuji za rozhovor, i Tobě pěkné Vánoce a úspěšný rok 2015.

Milena Schärferová, tisková mluvčí AMK Ecce Homo