Rozhovor s fotografem a závodníkem Pavlem Malým – 2. místo na Ecce Homo

Závodíš momentálně ve VW Lupo v Junior Cupu. Jaký je pro Tebe pocit závodit a co Ti to přináší?

Pocit je to nepopsatelný a překrásný. Už jen postavit se k tomu Lupu, na okně mít napsané své jméno, otevřít dveře a vědět, že za tím bezpečnostním rámem, který za chvíli překročím, je mé závodní království a splněný sen. A že za okamžik, jen co se usadím do těsné sedačky, připoutám se 5ti bodovými pásy, můžu autíčko nastartovat a vyrazit vstříc závodní trati, u které jsem jako malý kluk stával, skoro slintal a záviděl každému, kdo se po ní může prohánět – tak přesně tenhle pocit se prostě jen těžko popisuje :-) 
Co mi to přináší? Radost, úsměv na tváři, ale nebudu zapírat, že před závodem i spoustu nervozity a obav, jestli všechno skončí v pořádku.

 

Jak ses o této možnosti dozvěděl? Byla Ti to nabídnuta nebo sis sám řekl, že to zkusíš, anebo Tě do toho někdo "uvrtal"?

O možnosti zúčastnit se Junior Cupu jsem se dozvěděl přímo od organizátora Vaška Janíka na podzim loňského roku, když jsem měl možnost zkusit si Lupo jako předjezdec na Ecce Homo Historic. Řekl jsem si, že zkusím využít tuto v podstatě jedinečnou možnost zazávodit si ve skvěle vymyšleném šampionátu s vyrovnanými vozy pod taktovkou profesionálního týmu a za rozumné peníze. A vůbec toho nelituji, protože je to zatím výborná kombinace.

Už na závodě v Náměšti bylo vidět, že dokážeš pěkně zamíchat kartami. Jel jsi celý víkend čistou stopu, nenechal ses vyprovokovat...prostě chování profesionálního jezdce. Víme, že jsi dotahoval i na "profíka" Honzu Skálu? Překvapilo Tě to?

Souboje s Honzou Skálou pro mě byly a jsou obrovské překvapení, protože jsem netušil, jaké cíle si mám stanovit, a spíše jsem doufal, že se s klukama budu aspoň trochu držet a dýchat jim na záda někde zezadu. Protože jsme byli dva, já a Faňa Gruntorád, co jsme jeli svůj první závod a začínali jsme se závody, tak jsem si říkal, že když budeme závodit aspoň mezi sebou, tak budu rád. Kuba Vonšák s Honzou Skálou si pravděpodobně pojedou svoje závody někde vepředu, ale po prvním tréninku v Náměšti se ukázalo, že budeme závodit všichni spolu a prát se o vteřinky a desetinky. 

Jaký největší rozdíl pociťuješ mezi závodem v Náměšti a domácím podnikem ve Šternberku?

Rozhodně jsem zapracoval pořádně na přípravě. Ve Šternberku už jsem aspoň trochu tušil, co mě čeká na startu, jaké budu zažívat pocity a jak budu nervózní. Mezi Náměští a Šternberkem byl největší rozdíl v tom, že Náměšť pro mě byla naprosto cizí trať, na které jsem nikdy nebyl, a jediné co jsem znal, byla tamní zastávka. Šternberk znám snad do každého zrnka písku a po Ecce Homo se pohybuji neustále.

I na EH jsi skončil druhý těsně za Skálou. Jsi s tímto výsledkem spokojený?

Každopádně spokojený. Hodně lidí kolem mě sice hecovalo, že doma musím vyhrát, ale já jsem určitě rád i za druhé místo. Spíš jsem rád, že jsme si suprově zazávodili a rozdíly mezi námi se opět zmenšily. 

Co plánuješ dál? Nadchlo Tě závodění tak, že by ses mu chtěl věnovat i nadále?

Závodům se určitě budu věnovat i nadále, v rámci Junior Cupu bychom měli jet ještě asi 2 podniky, další by měl být ve slovenské Dobšiné. Závody ale každopádně neopustím jako divák a fotograf :-)

Jaká je spolupráce s promotérem Vaškem Janíkem a s ostatními kolegy, kteří jezdí s Tebou v týmu?

S Vaškem Janíkem je spolupráce vynikající, je to profesionál a zázemí pro nás má pokaždé suprově připravené. Na samotných závodech nám organizaci zajišťuje Jirka Koubek, který nás provede všemi přejímkami, dává nám cenné rady a hlídá nás, abychom něco nepokazili :-)
S kolegy v týmu si myslíme, že je to taky výborné. Snažíme si pomáhat, motivovat se, navzájem se posouváme více kupředu a rozhodně se u toho nenudíme :-)

Jaké jsou Tvé ambice v této sezóně? Cítíš se na to seriál Junior Cupu vyhrát?

V letošní sezóně chci hlavně sbírat zkušenosti, nasávat atmosféru a užívat si závody. A kdybych na konci sezóny uměl odpovídat pořádně a hodnotně na „zákeřné“ otázky novinářů, tak se taky nezlobím :-)

Kdo je Ti při závodech oporou? Buduješ si už takový svůj M(m)alý tým :-) ?

Že by vznikl team Malý? To zatím asi neplánuji :-) Ale na závodech je určitě největší opora táta, doprovází mě dvě úžasné slečny a okolo trati se pohybují moji Ultras, což je vlastně nejlepší tým, co může být :-)

A co fotografování? Doufejme, že jsi díky závodům foťák nepověsil na hřebík, to by totiž byla veliká škoda.

Fotografování jsem na hřebíček určitě nepověsil, jen z vrchů těch fotek letos moc nebude. Věřím, že kolegové mě dostatečně zastoupí a ze závodů bude i tak plno pěkných fotek. 

Děkuji za rozhovor a chtěl bych poděkovat všem, co mě na Ecce Homu podporovali a pogratulovat pořadatelům k suprově uspořádanému Ecce Homu.
 

Já taky děkuji za rozhovor. Hodně štěstí, úspěchů a co nejlepší sportovní zážitky! Jsem velkou fanynkou a obdivovatelkou ;-)

Milena Schärferová, tisková mluvčí AMK Ecce Homo 

Foto: David Sedlák, Antonín Malý, Radim Krejčí