Miroslav Adámek

Miroslav Adámek již od počátku sedmdesátých let startoval na voze NSU. Startoval již při obnovené premiéře závodu do vrchu na Ecce Homo 1971. Každoročně patřil k těm nejrychlejším ve skupině A2 nejen na domácích okruzích a kopcích, ale od roku 1976 také na závodech Mistrovství Evropy. Škoda, že tenkrát nemohl našim divákům ukázat své umění, protože byl diskvalifikován. Pro sezónu 1977 nechal v Německu přestavět své NSU na spider Brixner. Vlastně to byla taková stavebnice, jak si za málo peněz pořídit pořádné závodní auto. Opět se Adámek rozjel do Evropy, kde nás v objemové třídě do 1300 ccm úspěšně reprezentoval.

Veleúspěšnou kariéru přibrzdilo zrušení závodů spiderů skupiny B6 na domácích okruzích po roce 1980. Soustředil se tedy ještě více na evropské vrchy, když navíc Ecce Homo se stalo jeho součástí.

Velkým krokem kupředu byla smlouva s týmem Gebhardt Motorsport, pro který Adámek jezdil Intersérii a také Mistrovství světa sportovních prototyů skupiny C. Jeho kariéra pokračovala zejména v seriálu Interserie, která byla v osmdesátých letech na velmi vysoké profesionální úrovni. V rakouském týmu Waltera Lechnera si vyzkoušel i dva vozy Formule 1. Nejprve March 821 a poté Williams FWO7, oba v úpravě Can-Am, tedy se zakrytými koly podle amerického vzoru. S Marchem F1 startoval i v roce 1986 na Ecce Homo, byť byl přihlášen na Williamsu a ve výsledcích bylo uvedeno špatné auto. Další roky se Adámek stále více uplatňoval v Interserii v rakousko-německém týmu Karla Hasenbichlera. S vozem postaveným na podvozku Marche Formule 2 také překonal letitý rekord Švýcara Capréze v roce 1990. Tenkrát to byl opravdu famózní závod, Adámek lepšil časy, v tréninku byl nejprve nejrychlejší Vilariňo, ale Adámek pořád zrychloval, nechyboval a ve druhé závodní jízdě rekord zdolal. Ještě jednou se ve Šternberku svezl o tři roky později na voze Penske PC18 Indy. Toto americké přeplňované monstrum na metanol bylo naprosto nevhodné pro krátký a relativně pomalý závod do vrchu, byť bylo ještě podstatně rychlejší než všechny Adámkovy předešlé vozy, a tak se jednalo spíše o předváděcí jízdu. Kdo Penske viděl a hlavně slyšel, ví, že motor se na krátkých rovinkách nestačil pořádně roztočit a nešel pak ani čistě. Ještě v roce 1996 se svezl v Mostě při Interserii na voze skupiny C Argo JM19, získal první místo v divizi a tím Adámkova hvězdná závodnická kariéra zkončila. Později byl k vidění již jen v okrajových pohárových závodech.

Během svého působení získal nespočet domácích mistrovských titulů na kopcích, dvě celková druhá a jedno třetí místo v divizi II v Intersérii a všechny tři udělené tituly v okruhových závodech sportovních vozů skupiny B6.

Výsledky jezdce

Zdroj dat: euromontagna.com, Ing. Roman Krejčí